Když si něco vezmu do hlavy, hledám cesty a řešení. Překážky jsou pro mě výzva. Když jsem dopsal koncept knížky, měl jsem radost, že mám hotovo. "Tůdle!" Teprve to začalo. Opakovaně jsem se "zakousával" do stejného sousta, abych z kusu kamene vybrousil diamant.
![](https://static.wixstatic.com/media/d52a0e_2211408c0d5144eaa450ae8a8db633a2~mv2.jpg/v1/fill/w_797,h_450,al_c,q_80,usm_0.66_1.00_0.01/d52a0e_2211408c0d5144eaa450ae8a8db633a2~mv2.webp)
Co je pro mě největší výzva?
Vidim situace a příběhy více v obrazech než ve slovech. Proto je pro mě kumšt vložit tu správnou barevnost i do příběhu Voolika pomocí slov. Když jsem si po sobě četl napsaná slova, věty, souvětí, měl jsem pocit, že by mohly být napsané ještě lépe a stále byl prostor k vylepšování.
Takže jsem zatnul zuby a znovu jednou vytvořené upravil. Znovu a znovu. Stále jsem nebyl spokojen. Opakování, trpělivost a vytrvalost je podle mě jediná cesta, jak dosáhnout kvality a stále lepších a lepších výsledků.
Opakování je nejen "matka moudrosti", ale také "taťka kvality."
Že napoprvé nejste s výsledkem spokojeni je v pořádku. Na podruhé také. Myslím, že stejně tak i na potřetí. Otázkou je, kolik úprav je ještě zdravých. Článek budu publikovat zpětně, tak jsem zvědavý, kolik verzí textu nakonec celkově vytvořím.